Náhrada škody vůči státu podle krizového zákona 

30.04.2020

Za jakých podmínek a kdo může žádat vůči státu náhradu škody v souvislosti s přijatými opatřeními v boji proti šíření koronaviru? 

A změnilo něco rozhodnutí Městského soudu v Praze o zrušení některých opatření MZČR?

Právní režim mimořádných opatření

Vláda ČR dne 12. 3. 2020 vyhlásila nouzový stav na dobu trvání 30 dnů v souladu s ust. čl. 5 a 6 bezpečnostního zákona. V případě vyhlášení nouzového stavu je vláda oprávněna v souladu s ust. § 5 a 6 krizového zákona vydávat krizová opatření omezující naše základní práva a svobody k řešení krizové situace. V tomto režimu vláda usnesením ze dne 14.3.2020 přijala několik opatření, kterými došlo mj. k omezení volného pohybu osob, k zákazu maloobchodního prodeje a poskytování služeb či přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, a to od 14. 3. 2020 do 24. 3. 2020.

Den před uplynutím účinnosti těchto krizových opatření, tj. dne 23.3.2020, došlo ke změně právní formy některých vládních opatření a tato opatření byla nahrazena mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen "MZČR") vydávaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle tohoto zákona může MZČR vydávat mimořádná opatření k ochraně obyvatel při vzniku epidemie dle ustanovení § 80 odst. 1 písm. g) ve spojení s ustanovením § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento zákon obsahuje v ust. § 69 odst. 1 písm. i) tzv. zbytkové ustanovení, podle kterého je MZČR oprávněno zakázat nebo nařídit další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Právě o toto ustanovení se MZČR při svém postupu opíralo. Vláda následně tato mimořádná opatření vzala usnesením na vědomí.

Dne 23.4.2020 Městský soud v Praze svým rozhodnutím s účinností od 27. dubna zrušil pro jejich nezákonnost čtyři mimořádná opatření MZČR, která nejvíce zasahovala do základních práv a svobod občanů (dvě týkající se omezení volného pohybu osob a dvě maloobchodního prodeje). Městský soud v Praze toto své rozhodnutí odůvodnil tím, že takto zásadní opatření mají být přijímána vládou v rámci krizového zákona, a nikoliv MZČR v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Soudu šlo především o legislativní proces přijatých opatření, nikoliv o správnost přijetí takových opatření. Soud tedy nerozporoval potřebnost a efektivitu přijatých opatření, nicméně konstatoval, že efektivita není měřítkem zákonnosti a účel nesvětí prostředky.

Vliv právní formy opatření na možnosti požadovat náhradu škody po státu

Krizový zákon obsahuje ustanovení § 36, podle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým i fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle krizového zákona. V souvislosti se změnou zákonného režimu mimořádných opatření vyvstala proto otázka, zda je možné náhradu škody podle krizového zákona požadovat i v důsledku přijatých mimořádných opatření MZČR. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, nicméně mezi odborníky převažuje názor, že i opatření přijatá MZČR odpovídají definici krizového opatření podle krizového zákona, neboť i tato opatření jsou přijímána v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu. Krizový zákon přitom neuvádí, že by krizové opatření muselo být vydáno pouze vládou a ve formě vládního usnesení. Není tedy rozhodné, kdo opatření přijal nebo jak je formálně označeno, ale jaký je jeho skutečný význam.

Městský soud v Praze dal rovněž svým rozhodnutím jasně najevo, že přijatá opatření MZČR, která podstatným způsobem omezují základní práva a svobody občanů, mají povahu krizových opatření a mají být proto přijímána v režimu krizového zákona

Odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona

Stát má dle krizového zákona speciální odpovědnost za škodu, a to bez ohledu na to, zda byla přijatá opatření správná či nikoliv. Stát se může této odpovědnosti zprostit jedině tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Zároveň je nezbytné zdůraznit, že každý by měl v rámci své obecné prevenční povinnosti učinit maximum možných kroků k zabránění vzniku škody a škodu minimalizovat. Za minimalizaci škody lze považovat např. prodej jídla v restauraci přes výdejní okénko.

Náhradu škody podle krizového zákona je možné požadovat za splnění následujících podmínek: došlo k provedení krizového opatření, právnické či fyzické osobě vznikla škoda a je zde příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. Splnění těchto zákonných předpokladů musí prokázat poškozený.

Co je krizové opatření

Krizovým opatřením se dle ust. § 2 písm. c) krizového zákona rozumí opatření organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. Jak je uvedeno již výše, krizovými opatřeními podle tohoto zákona jsou veškerá mimořádná opatření vlády i MZČR omezující základní práva a svobody občanů přijatá v souvislosti s bojem proti koronaviru.

Výše škody

Poškozený může požadovat skutečnou škodu i ušlý zisk. Vedle této škody lze požadovat také poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu včetně újmy na životě a zdraví. 

Do výše škody se započítává i tzv. prospěch. Pokud např. určitý subjekt utrpí újmu v důsledku provádění krizového opatření, avšak současně dojde k nabytí jiného prospěchu (např. finanční podpora státu), je třeba o tento prospěch snížit samotnou náhradu. Započítává se i případný budoucí prospěch poškozeného.

Konkrétní výši škody bude často problematické prokázat. Podnikatelé by si proto měli uchovávat veškeré podklady prokazující vznik škody, stejně jako i dokumentovat preventivní opatření učiněná za účelem zmírnit dopady krizových opatření. V případě nemožnosti prokázat výši škody by mohl soud uplatnit ust. § 2955 občanského zákoníku, který umožňuje soudu určit výši škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu, nelze-li škodu přesně určit nebo jen se značnými obtížemi.

Otázka příčinné souvislosti

Otázka příčinné souvislosti bude vyvolávat mnoho sporných otázek a bude nejtěžším bodem k prokázání nároku na náhradu škody podle krizového zákona. Příčinnou souvislost je totiž třeba posuzovat ve všech souvislostech, a to i s ohledem na to, jaká by byla škoda, kdyby nebyla přijatá krizová opatření za stávající situace, tj. výskytu koronaviru. Bere se v potaz tedy i to, zda by nebyl odliv zákazníků či snížená poptávka po službách i tak snížena a v jakém rozsahu. Situaci totiž nelze porovnávat s běžným stavem (např. s loňským rokem), ale je třeba nastalou situaci posoudit s hypotetickou situací, jaká by byla bez přijatých opatření. Např. při posouzení, zda by zákazník cestovní kanceláře vycestoval do zahraničí, se bude zohledňovat i to, zda by nenarazil na zákaz druhého státu nebo by např. nevycestoval z důvodu obavy o nákazu koronavirem. Právě zvýšení obavy z nákazy koronaviru nebo zhoršení finanční situace by jistě samo o sobě ovlivnilo chování spotřebitelů, a to např. i v tom, zda budou navštěvovat restaurace či zda půjdou ke kadeřníkovi.

Postup při uplatnění práva na náhradu škody

Před uplatněním nároku na náhradu škody u soudu je třeba nejprve písemně uplatnit nárok u příslušného orgánu krizového řízení, a to do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl (subjektivní doba), nejdéle do 5 let od vzniku škody (objektivní doba). Počátek běhu subjektivní doby nezávisí na tom, zda a kdy si poškozený opatří dostatek důkazů pro prokázání vzniku škody, ale kdy se dozvěděl o škodě a o její výši nebo kdy se o ní dozvědět mohl.

K přijetí žádosti o náhradu škody dle § 36 odst. 5 krizového zákona je příslušný ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření. Nařídila-li tedy krizové opatření vláda, je třeba příslušný nárok v zákonné lhůtě uplatnit u vlády. Někteří odborníci doporučují podat žádost u Ministerstva vnitra ČR jakožto příslušného orgánu krizového řízení. Z procesní opatrnosti lze doporučit uplatnit nárok raději u více orgánů najednou. Před soudem bude za stát vždy vystupovat organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, v tomto případě to bude Ministerstvo vnitra ČR.

V písemné žádosti je nutné skutkově vymezit jednotlivé předpoklady odpovědnosti za škodu a výši škody. Není však nutné přesné vyčíslení škody, např. na základě odborného posudku. Po uplatnění nároku na náhradu škody u příslušného orgánu krizového řízení běží obecná promlčecí lhůta 3 let k uplatnění tohoto nároku u soudu.

Lze doporučit, aby firmy s uplatněním nároku neotálely a uplatnily jej u příslušného orgánu, jakmile budou schopny kvantifikovat škodu a případnou další škodu následně doplňovat. 

Poplatky v řízení o náhradu škody z krizového opatření

Řízení za podání žádosti u příslušného orgánu (vláda, MZČR či MVČR) není zpoplatněno.  Platí se až případné soudní řízení a výše soudního poplatku se bude odvíjet od výši požadované škody. Je však možné soud žádat o osvobození od soudních poplatků v intencích § 138 občanského soudního řádu.

Je reálná šance uspět s žádostí o odškodění?

Formálně vzato je celkem vysoká šance za splnění shora uvedených podmínek na úspěch při uplatňování nároků na náhradu škody v souvislosti s přijetím krizových opatření. Ze současných projevů členů kabinetu vlády je nicméně zjevné, že uplatnění náhrady škody bude ze strany vlády (či jiného orgánu) v mnoha případech zamítnuto a v budoucnosti budou muset poškozené osoby hájit svá práva prostřednictvím soudů. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v bezprecedentní situaci, nelze odhadovat, jak se k případným žalobám soud postaví. Zásadní bude "první" rozsudek v této problematice, který by mohl nastavit trend, jak budou soudy obdobné případy rozhodovat.

Pokud však vláda nezaujme již nyní jasné stanovisko k případným uplatňovaným škodám, nezbude firmám než své nároky prozatím uplatnit u příslušného orgánu a následně vyčkat na vývoj situace. V opačném případě by mohly firmy totiž jednat v rozporu s péčí řádného hospodáře.

JUDr. Barbora Martinková

Odkazy na obdobné články:

https://www.epravo.cz/top/clanky/odpovednost-statu-za-skodu-zpusobenou-opatrenimi-prijatymi-v-boji-s-koronavirem-110841.html

https://www.info.cz/pravo/kdy-a-jak-muzete-zadat-nahradu-skody-kvuli-pandemii-podle-krizoveho-zakona-44621.html

https://www.pravniprostor.cz/clanky/spravni-pravo/zrusenim-opatreni-vydanych-ministerstvem-zdravotnictvi-soud-potvrdil-pravo-na-nahradu-skody

Kontaktujte mě

Pokud máte jakékoliv dotazy k náhradě škody vůči státu, neváhejte mě kontaktovat.


Adresa:

Dolní 275, Choceň 565 01

Telefon:

+420 733 197 498

E-mail:
info@akmartinkova.cz

Sledujte mě:

https://www.facebook.com/Advok%C3%A1tn%C3%AD-kancel%C3%A1%C5%99-JUDr-Barbora-Martinkov%C3%A1-113753060262476