Home office a jeho vliv na mzdu zaměstnance
V současné době je zejména v pracovních vztazích stále více skloňovaným pojmem tzv. home office. Jedná se přesně o to, co si pod anglickým souslovím většina z nás představuje - situaci, kdy zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele z pohodlí svého domova, to však samozřejmě za předpokladu, že mu to pracovní pozice umožňuje.
Home office je podle zákoníku práce založen na principu dobrovolnosti. To znamená, že se zaměstnavatel se zaměstnancem musí na práci na dálku domluvit. Na home office tak není právní nárok ze strany zaměstnance a zaměstnavatel jej nemůže jednostranně nařídit.
Jak je to s výší mzdy při home office?
Při home office má zaměstnanec právo na běžnou mzdu, nikoliv na náhradu mzdy. Pokud zaměstnanec zůstane doma s dětmi nebo v rámci nemocenské, logicky není povinen práci vykonávat, pak mu ovšem, ze stejného důvodu, nenáleží mzda.
Finančně se zaměstnanci vyplatí vykonávat práci z domu, tedy za předpokladu, že to časově i zdravotně zvládá. Pokud je totiž zaměstnanec doma z důvodu nemocenské či karantény, náleží mu náhrada mzdy jako při dočasné pracovní neschopnosti, což je částka, která odpovídá 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to po dobu prvních 14 dnů. Od 15. dne pak bude dostávat dávky nemocenského pojištění.
Může zaměstnavatel snížit zaměstnanci mzdu za to, že vykonává práci na dálku?
Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na práci z domu, nemělo by dojít ke snížení mzdy pouze z tohoto jednoho důvodu, tedy, že zaměstnanec vykonává práci nikoli z místa pravidelného pracoviště, ale z místa, kde má bydliště. I v tomto případě se při snižování mzdy postupuje podle pravidel zákoníku práce. Obecně záleží na tom, jakým způsobem má zaměstnanec sjednanou mzdu (pevné a bonusové složky) a zda je sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena jednostranně mzdovým výměrem či vnitřním předpisem.
Ale pozor. Zaměstnavatel může z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách vyhlásit tzv. částečnou nezaměstnanost. V takovém případě může snížit mzdu až na 60 % průměrného výdělku.
Pokud by se jednalo o přerušení provozu zaměstnavatele z důvodu provozních příčin např. chybějící dodávky surovin, jednalo by se o tzv. prostoje na straně zaměstnavatele, za které náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. V takovém případě už ale neuvažujeme o práci na dálku, tedy home office.
JUDr. Barbora Martinková
Sledujte mě na facebooku: