Valorizace vnosů při vypořádání SJM

Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 31 Cdo 2821/2025, definitivně vyřešil otázku valorizace vnosů při vypořádání společného jmění manželů (SJM).

Rozhodnutí je významné zejména pro případy, kdy byly za trvání manželství investovány společné prostředky do nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (či naopak)  – například do rekonstrukce nebo splácení hypotéky.  Při následném vypořádání SJM pak vznikala otázka, zda se zohlední pouze částka, která byla do nemovitosti původně vložena, nebo také změna její hodnoty.

Právě v této otázce došlo v posledních letech k významnému vývoji judikatury.

Valorizace vnosu mělo být pravidlem 

Podle § 742 odst. 2 občanského zákoníku se hodnota vnosu při vypořádání SJM započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se změnila hodnota majetku, na který byly prostředky vynaloženy.

Nejvyšší soud však v rozhodnutích z let 2022 a 2023 dovodil, že k valorizaci může dojít pouze tehdy, pokud se na ní manželé výslovně dohodli. Tento závěr odmítl Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24. Následně se k otázce vyjádřil velký senát Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 31 Cdo 2821/2025.

Nejvyšší soud v něm jednoznačně uzavřel, že započtení zvýšené nebo snížené hodnoty vnosu nelze podmiňovat tím, že se na něm manželé výslovně dohodli. Valorizace tedy není výjimkou závislou na dohodě manželů, ale vyplývá přímo ze zákona.

Co to znamená v praxi?

Pokud například manželé před deseti lety investovali 1 000 000 Kč ze společných prostředků do nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, nelze při vypořádání automaticky vycházet pouze z původně investované částky. Je třeba zohlednit také to, jak se změnila hodnota nemovitosti, do níž byly prostředky vloženy.

Pokud hodnota nemovitosti vzrostla, může být valorizovaný vnos vyšší než původně vynaložená částka. Pokud naopak hodnota nemovitosti klesla, může být vnos odpovídajícím způsobem nižší. 

Jak se bude výše valorizovaného vnosu zjišťovat?

V praxi bude třeba zjistit hodnotu majetku v době, kdy byl vnos učiněn, a v době zániku SJM. U nemovitosti tak může být nutné zpětně stanovit její obvyklou hodnotu k oběma těmto datům. To může vyžadovat znalecké ocenění, přičemž jeden znalecký posudek může stanovit hodnotu nemovitosti k oběma rozhodným historickým datům.

V některých případech však bude třeba posoudit také to, jak konkrétní investice ovlivnila výslednou hodnotu nemovitosti. Právě způsob výpočtu valorizovaného vnosu není rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu zcela vyřešen. V konkrétních sporech proto bude významné správné zadání znaleckého posudku a volba odpovídající metodiky.

Nestačí tedy pouze doložit, že například v roce 2016 bylo do nemovitosti investováno 1 000 000 Kč. Pro stanovení výsledné výše vnosu bude třeba řešit také vývoj hodnoty nemovitosti a dopad provedené investice.

Nový judikaturní závěr je významný také pro již probíhající spory o vypořádání SJM. Pokud bylo dosud vycházeno z názoru, že bez dohody manželů nelze vnos valorizovat, je třeba tuto otázku s ohledem na nové rozhodnutí Nejvyššího soudu přehodnotit.

Závěr

Rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu představuje významný posun v oblasti vypořádání SJM.

Pokud byly během manželství investovány společné prostředky do výlučného majetku jednoho z manželů, nelze při vypořádání vycházet pouze z částky, která byla před lety skutečně vynaložena. Je třeba zohlednit také změnu hodnoty majetku, do něhož byly prostředky vloženy.

U nemovitostí může mít správné posouzení a výpočet valorizovaného vnosu významný finanční dopad. Proto je vhodné otázku vnosů řešit již při přípravě vypořádání SJM a včas zajistit potřebné důkazy.

JUDr. Barbora Martinková